Většina z nás je zvyklá na to, že má dvě zdravé nohy, které je donesou tam, kam potřebují. Avšak mnohdy stačí vteřinka a o tuto naši schopnost přijdeme. A velmi často to ani není naší vinou. Navíc jsou mezi námi takoví, kteří ji nikdy neměli.
Pro tyto osoby se vžil výraz „tělesně postižení“ či „invalidé“ a lékaři i jejich příbuzní se snaží jim život co nejvíce zjednodušit. To mezi jiným také znamená vrátit jim alespoň částečně ztracenou mobilitu. K tomu je použito mnoho nejrůznějších pomůcek.
Těmi asi nejrozšířenějšími jsou nejrůznější hole a berle. Ty jsou vhodné pro ty, kteří ještě mají určitou schopnost pohybu zachovánu, avšak chůze jako taková je pro ně obtížná a bolestivá. Hole, případně berle na sebe berou část tělesné hmotnosti, takže nohy samotné nenesou plnou váhu daného člověka, což velmi ulehčuje zejména kolenním a kyčelním kloubům, které bývají hlavní příčinou problémů.
Ovšem jsou i takoví, kteří nohama nedokážou pohybovat vůbec, nebo skutečně jen ve velmi omezené míře a po krátkou dobu. Pro tyto lidi jsou vhodnější nejrůznější invalidní vozíky. Ty jsou také poměrně rozšířené a používají se i v nemocnicích, když je potřeba pacienta, který může sedět, převézt na nějaké vyšetření.
Pokud jde o soukromé použití, najdeme zde více druhů. Mezi ty nejběžnější patří mechanický a elektrický invalidní vozík. Hlavním rozdílem mezi nimi je to, jakým způsobem jsou poháněny. Zatímco mechanický se pohybuje silou člověka, který otáčí kolem, u elektrického to obstarává motor.
Je jasné, že ten elektrický je značně pohodlnější. Není potřeba namáhavě otáčet kolem, stačí jen stisknout tlačítko na opěradle rukou. Přesto není ani zdaleka tak rozšířený. Proč?
Hlavním důvodem je zde cena. Zatímco mechanický typ lze pořídit i poměrně levně, ten elektrický už stojí víc. A lékaři jej nepředepíší, pokud je člověk alespoň trochu schopen pohybovat rukama. Přesto věřím, že se bude stále více rozšiřovat a je možné, že jednou ten mechanický typ nahradí.